Trips

Vzhůru do zmizelé minulosti

Článek ve spolupráci s agenturou Getfound zaštiťující firmu Affekt #ad #sponsored

Čauky všem!

Mám tu pro vás po delší době jeden tip na výlet u nás, v České republice. Vydáme se objevovat zmizelou vesnici jménem Paště, která se nachází nedaleko Čeňkovy pily na Šumavě. Celá trasa bude taková smyčka na lase, protože nejprve budeme muset od Vydry vystoupat nahoru na kopec, tam si uděláme okruh a zase se dolů vrátíme po té stejné cestě 😉 Kdo je připraven a nebojí se kopců ani minulosti, může se připojit a vyrážíme!

Jak už jsem avizovala, začneme u řeky Vydry. My nechali auto zaparkované přímo u mostu, ale pokud vás půjde víc, je lepší využít parkoviště nedaleko odsud, asi 1,5km směrem k Čeňkově pile, kam se aut vejde o něco víc 😉 Ten kilometr a půl se k nám pak dostanete po silnici, kterou se sem dá dostat z jedné strany z Kašperských hor a z druhé z Modravy 🙂 Od již zmiňovaného mostu nás pak bude čekat opět asi 1,5 kilometru, akorát to bude stoupání, takže pokud máte problémy například s koleny, doporučuji si s sebou, hlavně na sestup, vzít turistické hole, aby vám to alespoň trochu odlehčili 😉

Nahoře na nás čeká první rozcestí, my si vybereme cestu rovně, protože nedaleko, po jediném odbočení doleva, na nás čeká první kaplička naší cesty, je nově opravená, takže vám to možná moc ztracené připadat nebude, ale pokud toužíte po objevování ztracených objektů, můžete se vydat kousek za kapličku. Tam se nachází zbytky bývalé školy, která však byla opuštěna, stejně jako celá zdejší oblast, protože ji využívali němci žijící na českých hranicích a ačkoliv tady život rozhodně neměli jednoduchý, po druhé světové válce jim byl ještě znepříjemněn, byli odsud vyhnáni a celá oblast poté sloužila vojákům a nebo pustla.

Je to velmi smutná historie tak krásného místa, kdo však chce, určitě mu neunikne spousta zachovalých zdí, které zdejší osídlení připomínají. Místo, které by mohlo svým tajemnem zaujmout nejednoho z vás, představuje sklep na dalším rozcestí, pokud se okolo kapličky vydáte dál. Sklep se nachází vpravo od příchodové cesty a patřil, pokud se nepletu, místní hospodě. Ano, opravdu to tu žilo!

Já jsem se trochu bála, jestli na mě něco nespadne (třeba pavouk) 😀

Dnešní život tu představují hlavně mravenci a různí brouci, kteří se nacházejí všude v okolních lesích a na loukách. Těch si užijete pokud se půjdete podívat i na další kapličku, která sice nespadá do našeho okruhu, ale i tak stojí určitě za návštěvu. Stojí u ní úmrlčí prkna jedné z místních rodin, které zabila chřipka, ano dnes tak banální nemoc, která ale ve zdejších podmínkách představovala smrtelnou hrozbu. Na tomhle místě si můžete díky stolečku a lavicím odpočinout, pokochat se zdejší přírodou a třeba se po načerpání nových sil vydat i kousek do lesa na druhé straně cesty, než kde stojí kaplička, snosy kamení tu vytváří opravdu magickou atmosféru.

Komu se však na odbočku nechce, zvolí místo cesty rovně cestu doprava, kam se nakonec navrátíme všichni, akorát si to můžete od druhé kaple zkrátit přes poslední louku před výchozím rozcestím nahoru. A tady začne za chvíli to pravé dobrodružství! Za levotočivou zatáčkou totiž odbočíme po vyšlapané cestě doprava na louku, po níž se podél ohrady vydáme doprava (vpravo od nás se nachází památný strom na Berglu) a stále rovně po cestě dojdeme až ke křížku. U něj se nachází několik kusů zahradního náčiní, které se tu po původních obyvatelích zachovalo a našlo. To je to najednou reálné, co?

Vidle bez násady, obruče ze sudů, …

Pravotočivou zatáčkou už se ale dostáváme na klesání, které zanedlouho naváže na ten náš původní kopec a výlet bude u konce. Ještě před tím ale určitě neminete poslední kapličku, opět s posezením a ještě o chvilku dříve i vstup do některé ze zdejších štol, tam je ale vstup zakázán.

Na dalším rozcestí se tedy vydáme doleva a po naší dobře známé cestě se vrátíme k mostu a následně i ke svým zaparkovaným vozidlům, nejbližší autobus je tu v Rejnštejně, ale moc bych na ty asi dva spoje za den nespoléhala 😉 V řece, ke které jsme sešli si určitě můžete zchladit nohy, které vás ale doufám moc nebolí, protože jste měli dostatečné turistické vybavení, obzvláště boty do terénu bych doporučila všem, kdo mají své nohy rádi 🙂

Myslím, že tohle tajemné místo ve vás všech zanechalo alespoň nějakou stopu a pokud vás zaujala historie Šumavských vesnic víc, určitě doporučuju přečtení nějakých povídek od pana Kintzla nebo poslechnutí jeho pořadu Zmizelá Šumava, ve kterých se místní historii věnuje podrobněji a příběh o dnešních Paštích najdete tady.

Navštěvujete rádi místa s nějakým příběhem? Nebo jste o tom po dnešku začali přemýšlet?

Krásný a klidně i tajuplný víkend

One thought on “Vzhůru do zmizelé minulosti

  1. Tyhle téměř zapomenuté kouty Šumavy mám nejradši. Nechodí tam moc lidí, ale na člověka dýchne ta minulost, kdy tam lidi žili ve skromných a zároveň drsných podmínkách, ale byli šťastní. Škoda, že dnes už z toho zbyly jen trosky, naštěstí se našli lidé, kteří aspoň část opravili a přidali informační tabule, tak víme, jak se tam dřív žilo.

    To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s