Trips

Moje nejoblíbenější místo v České republice #6 – LIBY

Dneska sice zůstaneme v Praze, ale ta atmosféra vybraného místa vás určitě vtáhne…
Kampa na nejkrásnější místo? Kampa!

Všechno kde jsou NEJ je složité… V některých chvílích může být to nejoblíbenější místo postel s knížkou a čajem. Ale když jsem se zamýšlela, které místo bych v ČR doporučila i ostatním (né, do postele vás nezvu, nebojte!), rozhodla jsem se, že kamarádkám dost často doporučuji pražskou Kampu.

Tenhle nejznámější pražský ostrov vznikl díky umělému náhonu vody na mlýny. Ty mlýny jsou tam dodnes a vodnímu rameni, který ostrov z jedné strany odděluje od pevniny, se říká Čertovka… už to je pohádkové, romantické, tajemné.

Sovovy mlýny, Werichova vila, Lennonova zeď, parníčky, kavárny, parky a Národní divadlo na dohled

Pro romantiky a umělecké duše snad není hezčí místo v Praze.

Hned po výstupu z tramvaje na Malostranském náměstí se vydáme Mosteckou a Maltézskou, kde je kostel s nádvoříčkem tak malebným, jako byste byli kdesi v Itálii, k Lennonově zdi, kterou obklopuje půvabné Maltézské náměstíčko se vzrostlými stromy, které i v horkých letních dnech vrhají příjemný stín na starobylou dlažbu okolo.

Jen co minete tohle místo a postoupíte dál směrem k Werichově vile, naskytne se vám půvabný výhled na mlýny, rameno Čertovky a malebné chaloupky lemující toto zákoutí.

A Werichovou vilou začíná malebný park, který hlídají sochy moderní i klasické a z jedné strany se nám přes kamennou zeď naskýtá výhled na lodě, šlapadla i lodičky na řece. Na Národní divadlo, zlátnoucí se na horizontu jako marnivý prstýnek. Na krásu Prahy a na její pohádkovost.

A když se večer sešeří, rozsvítí se v těchto malých uličkách, kde snad proudí o něco méně turistů než kolem hradu, světýlka prosvětlující teplý letní večer a láká můry i turisty zavítat. Cvrčci příjemně vržou, a když sejdete dolů k řece, odmění se vám i vůně chladivé vody, ve dne labuť a večer pohled na zlatem zářící město. Sem tam houkne parník a vy se procházíte starobylou dlažbou kolem pískovcové zdi a mezi šuměním řeky a šustěním stromů máte pocit, že Itálie přijela za vámi. Že konkurovat evropským krásám světa může i Praha. Jen to možná nevidíme hned na první pohled, ale uslyšíme to, až když se skloubí letní teplý večer s vlahým vánkem od Vltavy a cvrlikáním, cinkáním skleniček z hospůdek a veselému shluku hlasů, kam můžeme, ale nemusíme zavítat. Můžeme cokoli chceme, protože tady jsme doma. Itálie přijela za námi…

Mějte se krásně!

Liby Nováková

www.libenanovakova.cz/blog

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s